Definování typu kombinace

Od verze SCIA Engineer 18.0 je možné mít v projektu automaticky generované normové kombinace. Pokud však chcete definovat své vlastní kombinace, je důležité znát tři hlavní typy, které jsou k dispozici:

  • Eurokód (normová)
  • Obálka
  • Lineární

 

Rozdíly mezi těmito třemi typy jsou v použití koeficientů (součinitele kombinace zatížení) a v definovaných vztazích mezi zatěžovacími stavy, z nichž bude kombinace tvořena. Nejprve budou probrány rozdíly. Poté bude teorie uvedena do praxe pomocí příkladu.

Použití součinitelů

Pro použití součinitelů platí následující pravidlo: Je-li typ kombinace Eurokód (označení EN-), SCIA Engineer automaticky použije kombinační součinitelé stanovené vybranou národní přílohou Eurokódu. U normy EN je to znázorněno na obrázku níže.

Pokud je typ kombinace Obálka nebo Lineární, SCIA nebude používat tyto kombinační součinitele, ale součinitele zadané v kombinaci:

 

Použití vztahů

Vztah skupiny zatížení definuje, jak se budou kombinovat zatěžovací stavy v této skupině. U trvalého zatěžovacího stavu není třeba definovat vztah, protože tyto zatěžovací stavy jsou trvale přítomny. Pro proměnný zatěžovací stav lze vztah nastavit ve skupinách zatížení. Jsou možné tři vztahy:

  • Standard
  • Výběrová
  • Společně

Představme si, že dva proměnné zatěžovací stavy A a B jsou zařazeny do stejné skupiny zatížení. Níže uvedená tabulka ukazuje možné situace, které nastanou pro jednotlivé vztahy:

 

Rozdíly v typu kombinace

Předchozí popsané rozdíly se nyní používají ve třech typech kombinací takto:

 

U kombinace typu Lineární únosnost/použitelnost je nutné vše definovat ručně. Tento typ kombinace se skládá pouze z 1 kombinace. Pro typ kombinace Obálka únosnost/použitelnost je nutné zadat ručně součinitele kombinace, ale definované vztahy jsou brány v úvahu programem. To znamená, že jedna kombinace obálky se může skládat z více lineárních kombinací, kde jsou brány v úvahu vztahy. V normové kombinaci s označením EN- jsou součinitele kombinace automaticky uvažovány ze sady národní přílohy a vztahy ze stanovených skupin zatížení. Stejně jako u kombinace typu Obálka to znamená, že jedna kombinace EN- se může skládat z více lineárních kombinací, kde se berou v úvahu nastavené koeficienty a vztahy.
 

Příklad

Předpokládejme, že zadáme následující zatěžovací stavy:

  • LC1: Vlastní tíha / stálé / součinitel = 1,35 / skupina zatížení LG1 = stálé
  • LC2: Trvalé / stálé / součinitel = 1,4 / skupina zatížení LG1 = stálé
  • LC3: Proměnné 1 / proměnné / součinitel = 1,2 / skupina zatížení LG2 = proměnné (standard)
  • LC4: Proměnné 2 / proměnné / součinitel = 0,8 / skupina zatížení LG3 = proměnné (výběrová)
  • LC5: Proměnné 3 / proměnné / součinitel = 0,9 / skupina zatížení LG3 = proměnné (výběrová)

Z lineární kombinace vyplývá pouze 1 kombinace:

To je vlastně špatný výsledek, protože chceme, aby byly LC 4 a LC 5 výběrové, tj. ne společně ve stejné kombinaci. Lineární typ však nebude brát v úvahu nastavené vztahy ve skupině zatížení!

Kombinace typu Obálka obsahuje 6 lineárním kombinací (obálkovou kombinaci je možné rozložit na lineární kombinace pomocí akčního tlačítka "Rozložit na lineární"):

Kombinace typu Obálka se skládá z více lineárních kombinací kvůli rozdílnému vztahu mezi zatěžovacími stavy. Všimněte si, že koeficienty zůstávají během 6 lineárních kombinací nezměněny.

Některé ze 6 kombinací jsou:

  • 1,35 * LC1 + 1,4 * LC2
  • 1,35 * LC1 + 1,4 * LC2 + 1,2 * LC3
  • 1,35 * LC1 + 1,4 * LC2 + 1,2 * LC3 + 0,8 * LC4
  • …

Normová kombinace podle Eurokódu EN- lze rozložit na 22 lineárních kombinací:

Normová kombinace EN- se skládá z více lineárních kombinací ve srovnání s kombinací Obálka. Jak je vidět na obrázku výše, všechny koeficienty jsou 1,00 a jsou šedé. To ukazuje, že koeficienty jsou zadávány automaticky programem SCIA Engineer.

Některé z 22 lineárních kombinací jsou:

  • 1,35 * LC1 + 1,35 * LC2
  • 1,00 * LC1 + 1,00 * LC2
  • 1,35 * LC1 + 1,35 * LC2 + 1,5 * LC3
  • …